Letní analýza napadení plodu
Na konci klíckování odeberu vzorek plodu z každého včelstva. V tomto vzorku pak počítám počet roztočů pod víčky. Jelikož se jedná o časově náročnou práci, vzorky dávám do mrazáku a analyzuji je postupně. Zmrzlé vzorky mají také výhodu, že se roztoči Varroa usmrtí a nemůže se stát, že by roztoč přeběhl z jedné buňky do druhé a došlo tak ke zkreslení výsledku.
Vzorek plodu musí být ve stádiu fialových očí. Včely totiž aktivně odvíčkují plod až několik dnů po zavíčkování.
Při analýze plodu odvíčkuji několik buněk a zjišťuji, zda je v buňce roztoč Varroa a zda je zde pouze jedna samička, nebo již více. Je totiž známo, že některá včelstva dokáží snížit schopnost samiček Varroa se reprodukovat, této vlastnosti se říká SMR (Suppression of Mite Reproduction).
Z časových důvodů jsem kontroloval 20 buněk u každého včelstva, to samozřejmě může zkreslit měření. Na druhou stranu, jelikož včelstva neměla jiný otevřený plod než na zkoumaných rámcích, je velmi pravděpodobné, že se roztoči zdržují právě na těchto rámcích. Zároveň jsem u těchto včelstev neprováděl zimní léčení. Posledním zásahem proti roztoči Varroa bylo letní klíckování v předchozím létě. Tudíž měl roztoč dostatek času na rozmnožení v sensitivních včelstvech.
Výsledky analýzy
Zde je několik ukázek plodu, ze kterého jsem odebíral vzorky, včetně počtů napadených buněk.
Na obrázku č. 1 je plod z chovného včelstva. Matka pochází z programu AGT a byla pářená na rakouské oplozovací stanici Tratten. Na obrázku jsou vidět odvíčkované buňky, u kterých měly včely podezření na napadení roztočem. Dále také vidíme již úplně vyklizené buňky. Výsledek analýzy byl:
- 17 buněk bez roztoče
- 3 s jednou samičkou
- 0 s více samičkami
Na obrázku č. 2 je vidět plod volně pářené matky, jejíž matka také pochází z programu AGT. Na obrázku je také vidět VSH chování a velmi vysoký počet odstraněných buněk, což napovídá o vysokém výskytu roztočů v tomto období – začátek července. Výsledky analýzy plodu:
- 17 buněk bez roztoče
- 2 s jednou samičkou
- 1 s více samičkami
Na obrázku č. 3 je vidět plod volně pářené matky, jejíž matka také pochází z programu AGT. Nejedná se ale o sestru matky z obrázku č. 2. Není zde vidět otevřený plod, jako v předchozích případech. Je zde celkem dost vyklizených buněk ve ve spodní části plástu. Jedná se o nejstarší plod. Nejsem si jistý z jakého důvodu je tento plod odstraněn. Je možné že se jednalo o uhynulý plod a včely ho odstranily. Výsledky analýzy plodu:
- 9 buněk bez roztoče
- 1 s jednou samičkou
- 10 s více samičkami
Výsledek analýzy ukazuje, že toto včelstvo je problematické a nevhodné k dalšímu chovu.
Závěr
V této analýze jsem chtěl na příkladu několika včelstev ukázat, že varroatolerantní znaky se mohou přenášet i do další generace volně pářených včelstev. Tyto znaky ovšem nejsou stoprocentně zajištěny u všech potomků. Při testování jsem zjistil výskyt včelstev s výbornými, průměrnými i podprůměrnými varroatolerantními znaky.